REDEMA-Projekt: Grenzübergreifende Forschung zu Rothirschen in den Nationalparken Sächsische und Böhmische Schweiz

Vendula Meißner-Hylanová, wissenschaftliche Mitarbeiterin in der AG Wildtierforschung der Professur für Forstzoologie an der Technischen Universität Dresden, ortet besenderte Rothirsche. Foto: K. Partzsch

21.08.2024: Der Rothirsch steht im Mittelpunkt des neuen sächsisch-tschechischen Forschungsprojekts, das drei Jahre lang in den Nationalparks Böhmische Schweiz und Sächsische Schweiz stattfindet. Forscher der Tschechischen Agraruniversität in Prag (ČZU), die Senckenberg Gesellschaft für Naturforschung, beider Nationalparkverwaltungen und der Technischen Universität Dresden werden gemeinsam den Zustand und die Faktoren bewerten, die den Bestand des Rothirsches in der Region beeinflussen. Damit verbunden sind Phänomene, wie das Absterben von Fichten und die Waldbrandfolgen mit der natürlichen Wiederbewaldung, aber auch der Einfluss von Wölfen und von Besuchenden. Darauf aufbauend untersuchen die Projektpartner, wie der Rothirschbestand auf seine Umwelt, das heißt auf die Waldvegetation, einwirkt. REDEMA steht bei dem internationalen Projekt in englischer Sprache für Red Deer Management, also Rothirschmanagement.

Das durch das EU-Programm Interreg Sachsen – Tschechien 2021-2027 finanzierte Projekt ermöglicht beiden Nationalparks, gemeinsam Forschung zu dem Thema zu betreiben und anschließend ein gleichgerichtetes Rothirschmanagement durchzuführen.

Ph.D. Aleš Vorel, Projektkoordinator von der Fakultät für Umweltwissenschaften der Tschechischen Agraruniversität in Prag, erläutert: „Rothirsche sind lokal die größten Pflanzenfresser in Mitteleuropa, und gleichzeitig geht man davon aus, dass die Zahl der Hirsche in den beiden Nationalparks ständig zunimmt. Junge Waldbäume gehören zu ihrer bevorzugten Nahrung. Eine Zunahme des Rotwildes kann die Verjüngung der Waldbestände einschränken, was insbesondere in den vom Borkenkäfer und von Waldbränden betroffenen Ökosystemen in der Böhmisch-Sächsischen Schweiz der Fall ist. Obwohl es sich um Nationalparks handelt, finden wir hier komplexe Veränderungen vor: Die Waldbestände haben noch nicht überall eine natürliche Zusammensetzung, ihre Verjüngung verschlechtert sich, die Böden trocknen aufgrund des Klimawandels aus, die Besucherzahlen nehmen zu und der Wolf als dominierender Räuber ist hierher zurückgekehrt. In diesem System spielt die Rothirschpopulation eine zentrale Rolle, und in unserem Projekt werden wir versuchen, alle erwarteten Funktionen der beiden Schutzgebiete in Einklang zu bringen“, so Aleš Vorel.“

Hanspeter Mayr, Pressesprecher des Nationalparks Sächsische Schweiz, bewertet den Beitrag des Projekts positiv: „Durch die Teilnahme an dem Projekt erhält der Nationalpark Sächsische Schweiz wertvolle Informationen über die Rothirschpopulation und die Faktoren Tourismus, Wolf und Jagd, welche die Rothirschbewegung in dem Gebiet beeinflussen können. Auf der Grundlage dieser Informationen und eines Monitorings des Waldwachstums werden wir in der Lage sein, das Rothirschmanagement grenzüberschreitend anzupassen und seine Effektivität zu erhöhen. Wir freuen uns auch auf die gemeinsame grenzüberschreitende Zusammenarbeit mit allen Projektpartnern und hoffen auf eine langfristige gemeinsame Kooperation, die mit diesem INTERREG-Projekt REDEMA beginnt.“

Tomáš Salov, Pressesprecher des Nationalparks Böhmische Schweiz, schätzt ebenfalls die beginnende Zusammenarbeit: „Die gemeinsame Datenerhebung und somit gut vergleichbare Ergebnisse sollen eine Entscheidungsfindung im Rothirschmanagement ermöglichen, sodass die Verfahren auf der tschechischen und sächsischen Seite der Grenze eng oder sogar einheitlich sind. Das Thema des optimalen Managements der Rothirsche ist auch deshalb wichtig, weil ihre Bestände einen großen Einfluss auf die Entwicklung sich regenerierender Waldbestände haben können, die sich derzeit in einer sehr sensiblen Phase der Entwicklung befinden.“

Projektkoordinatorin Catriona Blum-Rérat von der Senckenberg Gesellschaft für Naturforschung fügt hinzu: „Unser Institut in Görlitz wird die Rolle der Raubtiere sowohl auf sächsischer als auch auf tschechischer Seite untersuchen. Wir analysieren die Zusammensetzung der Beute in den gefundenen Wolfslosungen, und bei den erbeuteten Wildtieren (Rehen und Rothirschen) überprüfen wir den Gesundheitszustand und das Alter. In einer vergleichenden Analyse können anhand dieser Daten die von Wölfen erbeuteten Wildtiere mit denen aus der Jagd verglichen werden. Daraus können wir Rückschlüsse für Anpassungen im Reh- und Rothirschmanagement für beide Nationalparks ziehen.“

Hintergrund:

Die Fakultät für Umweltwissenschaften der ČZU in Prag widmet sich als Leadpartner des Konsortiums seit langem dem Monitoring großer Säugetiere. In Tschechien überwacht sie insbesondere die Rückkehr von Wölfen und deren Einfluss auf die Huftierpopulationen in der Umgebung der deutsch-tschechischen Grenze.

Das REDEMA-Projekt, finanziert durch das Interreg-Programm Sachsen – Tschechien 2021-2027, ist teilweise eine thematische Fortsetzung des OWAD-Projekts 2018-2020 (Weitere Informationen: wolf.czu.cz.)

Das Forschungspotenzial der REDEMA-Zusammenarbeit betont Vendula Meißner-Hylanová von der Technischen Universität Dresden: „Das Erreichen unseres Ziels, 15 Rothirsche mit Telemetriehalsbändern zu besendern, wird uns einen detaillierten Einblick in die Aktivitäten und Veränderungen in der räumlichen Verbreitung dieses Huftieres im Nationalpark Sächsische Schweiz verschaffen. Gemeinsam mit unseren tschechischen Kollegen aus dem Team von Miloš Ježek von der Fakultät für Forst- und Holzwissenschaften der ČZU können wir die gleichen Monitoringtechniken im gesamten Projektgebiet anwenden. Unter Berücksichtigung von vier weiteren Großprojekten in Sachsen und Bayern wird das unsere Kenntnisse über die Ökologie des Rothirsches verbessern.“

Aktuell wurden bereits 12 Tiere im Rahmen des Projektes in der Nationalparkregion erfolgreich besendert. Die Sender übermitteln täglich Daten. 

Česká verze tiskové zprávy:

Projekt REDEMA: přeshraniční výzkum jelení zvěře v Českém a Saském Švýcarsku

Jelen evropský je hlavním objektem zájmu nového česko-saského výzkumného projektu, který se po dobu tří let uskuteční v národních parcích České Švýcarsko a Saské Švýcarsko. Výzkumníci z České zemědělské univerzity v Praze, Senckenbergské přírodovědné společnosti, správy obou národních parků a Technické univerzity v Drážďanech společně vyhodnotí stav a faktory ovlivňující populaci jelenů coby nejpočetnějšího kopytníka na území. Zaměří se také na vliv jelenů a dalších kopytníků na obnovu tamního lesa, jenž prochází zásadní obměnou zahrnující odumření smrků, následky požáru, vliv turistů ale i návrat vrcholových predátorů – vlků. REDEMA (Red Deer Management) je v tomto mezinárodním projektu zkratkou pro management jelení zvěře.

Projekt financovaný z evropského programu Interreg Česko – Sasko 2021-2027 umožní oběma národním parkům společný výzkum i následný management spárkaté zvěře.

 „Jelen evropský je místně největším herbivorem střední Evropy, zároveň se předpokládá, že jeho stavy v obou národních parcích neustále a neúměrně přibývají. Vzhledem k tomu, že mladé stromy jsou jejich preferovanou potravou, může tento růst limitovat obnovu lesních porostů, což zvláště platí v silně narušených ekosystémech Česko-saského Švýcarska, tedy kůrovcových a vypálených lesů. Přestože jde o území národních parků, nacházíme zde komplikovaný systém problémů – lesní porosty ještě nemají všude přirozenou skladbu, zhoršuje se jejich obnova, skalní města v důsledku klimatických změn extrémně vysychají, přibývá lesních požárů, roste návštěvnost a vrátil se sem dominantní predátor – vlk. V tomto systému hraje ústřední roli populace jelena, a v našem projektu se budeme snažit vybalancovat všechny očekávané funkce obou chráněných území,“ řekl Aleš Vorel, vedoucí projektu z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze.

Hanspeter Mayr, tiskový mluvčí NP Saské Švýcarsko hodnotí přinos projektu pozitivně: „Účastí v projektu získáme cenné informace o populaci jelena a faktorech cestovního ruchu, vlků a lovu, které mohou ovlivnit jeho pohyb v projektové oblasti. Na základě těchto informací a monitoringu obnovy lesa budeme schopni přizpůsobit hospodaření s jelenem v přeshraničním kontextu a zvýšit jeho efektivitu. Těšíme se také na společnou přeshraniční spolupráci se všemi partnery a doufáme, že navážeme dlouhodobou společnou spolupráci, která tímto projektem začíná.“

Začínající spolupráci oceňuje i Tomáš Salov, tiskový mluvčí NP České Švýcarsko: „Společný sběr dat a dobře porovnatelné výsledky umožní rozhodování při péči o jelení zvěř tak, aby postupy na české i německé straně hranice byly blízké či dokonce jednotné. Téma optimální péče o jelení zvěř je důležité i proto, že její početní stavy do značné míry mohou ovlivňovat vývoj obnovujících se lesních porostů, které se právě nacházejí ve velmi citlivé části vývoje.“

Projektová koordinátorka Catriona Blum-Rérat ze Senckenbergské přírodovědné společnosti doplnila: „Náš institut ve Zhořelci bude zkoumat roli predátorů na saské i české straně. Zanalyzujeme složení kořisti v nalezených vzorkách vlčího trusu a u stržených divokých zvířat, srnců a jelenů, kontrolujeme zdravotní stav a věk. Ve srovnávací analýze lze za použití těchto dat porovnat vlky strženou zvěř s tou ulovenou lovci. To nám umožní vyvodit závěry pro úpravy v managementu srnčí a jelení zvěře pro oba národní parky.“

Pozadí:

Fakulta životního prostředí ČZU v Praze, coby vedoucí instituce konsorcia, se dlouhodobě věnuje monitoringu velkých savců, v Čechách zejména sleduje návrat vlků a jejich vliv na populace kopytníků právě v oblasti česko-německého pohraničí. Projekt REDEMA financovaný z programu Interreg Česko-Sasko 2021-2027 tematicky částečně navazuje na projekt OWAD (2018-2020). Souhrnné informace k projektům naleznete na webu wolf.czu.cz.

Výzkumný potenciál spolupráce popsala Vendula Meißner-Hylanová z Technické univerzity v Drážďanech: „Dosažení našeho cíle, opatření 15 jelenů telemetrickými obojky, nám poskytne zevrubný vhled do aktivity a změn prostorové distribuce tohoto nejpočetnějšího kopytníka v národním parku Saské Švýcarsko. Společně s českými kolegy z týmu Miloše Ježka z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU budeme schopni aplikovat stejné monitorovací techniky na úrovni celé krajiny projektového území, což s přihlédnutím k dalším čtyřem rozsáhlým projektům v Sasku a Bavorsku zdokonalí naši znalost ekologie jelena evropského.“

V současné době již bylo v rámci projektu v regionu národního parku úspěšně označeno 12 jelenů, jejich obojky posílají každý den data.