Kuhstall – jeskyně s vyhlídkou / fotografie: Frank Richter
Doporučená cesta: Beuthenfall – Dittrichsgrund – Frienstein – Kuhstall – Lichtenhainský vodopád (zpět autobusem nebo tramvají údolím Křinice (Kirnitzschtalbahn))
Mohutná skalní brána s výškou 11 metrů a šířkou 17 metrů leží na horizontu jílovité vrstvy, v níž dochází k časté tvorbě jeskyní a převisů. Tak vznikla i tzv. Kuhstallhöhle (jeskynní kravín), jak ji známe dnes. Z jeskyně je krásný panoramatický výhled na masiv Affenstein, a sice nejlépe v ranních a večerních hodinách. Pokud vystoupáte po tzv. Himmelsleiter, tedy nebeském žebříku, objevíte zbytky původního starého hradiště rodu Wildensteinů. Silně rozeklaný Neuer Wildenstein – známější pod názvem Kuhstall – je dnes stále oblíbeným výletním cílem zadní části Saského Švýcarska. Již v roce 1824 zde byl zřízen malý hostinec. I dnes se mohou hladoví a žízniví turisté posilnit v hostinci nedaleko od jeskyně. Hostinský ale už možná bude jiný než tenkrát…
Příjezd:
Vyhledejte si spojení:
Autobusová linka 241 (Pirna-Hinterhermsdorf) Bad Schandau k Lichtenhainskému vodopádu
Autobusová linka 261 ve spojení s autobusovou linkou 268 z Drážďan do Hinterhermsdorfu bez přestupu
Tramvaj údolím Křinice Kirnitzschtalbahn z Bad Schandau k Lichtenhainskému vodopádu
Jízdní kolo: údolím Křinice Kirnitzschtal až k Lichtenhainskému vodopádu
Střípky z historie: Nad skalní bránou stál v 15. století hrad Neu-Wildenstein, hlavní sídlo stejnojmenného rodu, který tenkrát patřil do Čech. Zbytky hradního areálu jsou viditelné i dnes. Dodneška se dochovaly ságy, příběhy a mýty o tehdy obydlených hradech oblasti Labských pískovců a jejich obyvatelích. Tato jeskyně a blízké, rozeklané skály sloužily obyvatelům okolních vesnic a jejich zvířectvu v dřívějších válečných obdobích jako ochrana před loupeživými taženími a plundrováním přepadávajících vojsk. Pro dostatečnou obživu bojujících vojenských oddílů na jejich válečných taženích bylo tehdy běžné prostě zabavit dostupné potraviny, dobytek, vozy a obilí, v případě nouze i násilím. Vojáci měli přece hlad a s prázdným žaludkem se bitvy nevyhrávají! Drobnému rolníkovi zůstala v obzvlášť těžkých případech často jen jedna kráva nebo osivo na další rok. Na začátku 19. století nastal pod vlivem romantismu rozvoj cestovního ruchu. V této době byly „objeveny“ přírodní krásy Labských pískovců, k rozmachu kraje přispěli rozhodující měrou známí malíři a publicisté. Vznikla tzv. Malířská stezka a jednou z jejích zastávek byla i tato jeskyně s krásným výhledem na skalní svět.
