údolí Zahnsgrund – Wenzelweg (Václavská stezka) – louka Wildwiese – a zpět
(se zacházkou po Oberer Steinbruchweg (horní cesta k lomu) ke krásné vyhlídce do zadní části Saského Švýcarska)
Z louky Wildwiese je krásný výhled pro obdivování pískovcových útvarů Schrammsteine.
Panoramatický pohled z Wildwiese směrem k útvarům Schrammsteine / Foto: Archiv správy Národního parku, K. Jäpelt
|
délka: cca. 5,8 km (cca. 6,6 km přes vyhlídku Oberer Steinbruckweg)
šířka cesty, zúžená místa: bez omezení
bariéry: žádné
schůdnost při vlhku: ano
dopravní dostupnost: autobus 252 do zastávky Wenzelweg, autem k parkovišti u boudy na Schrammsteinu
parkovací místa: na omezeném prostoru u boudy na Schrammsteinu, zpoplatněné
občerstvení: bouda na Schrammsteinu
|
Trasu zahájíme na zastávce Wenzelweg (Václavská stezka). Možnost k zaparkování se nachází cca. 600 m dále dolů v údolí Zahnsgrund, přímo před boudou u Schrammsteinu. Cesta podél silnice až do odbočky na Václavskou stezku (Wenzelweg) sice není ideální, neboť není přímo určená pro turisty, ale přesto ji můžeme spíše doporučit než úsek nad Václavskou stezkou. Pokud se rozhodnete využít parkoviště u falkensteinských chalup, musíte zdolat silnici v údolí Zahnsgrund s točitým a navíc dosti prudkým úsekem.
Až dorazíme na odbočku k Wenzelweg (Václavské stezce), záhy se ponoříme do překrásné přírody národního parku. Václavská stezka je dobře zpevněná a stoupá – až na několik prudších míst – pozvolna vzhůru. Odtud se nabízí výtečný pohled na skaliska Schrammsteine. Sedátka okolo ohniště zvou k odpočinku. Toto místo je nejen vhodné k obdivování okolních skal, ale také místem historickým: 28. dubna 1991 zde byl slavnostně otevřen Národní park Saské Švýcarsko, založený v roce 1990.
Kdo by si chtěl tuto trasu ještě prodloužit, ten opustí nedaleko louky Wildwiese cyklostezku protínající národní park a dá se doleva na Oberer Steinbruchweg (horní cestu k lomu). Mimochodem, na malém „dopravním ostrůvku“ na trojitém rozcestí je zde umístěn památeční kámen, který připomíná slavnostní otevření národního parku. Po trochu více než kilometru poměrně rovné cesty se otevře hustý les a my se ocitáme před pěknou vyhlídkou. Odtud vidíme výběžky skal Affensteine (Opičích skal) a vrcholky zadního Saského Švýcarska, jako je třeba nový Wildstein. Protože dále začíná být cesta nerovná, doporučuje se při návratu zpět využít opět cestu přes louku Wildwiese.
Pro zvětšení prosím klikněte na mapu.
S trochou trpělivosti, ostrostí zraku a samozřejmě se znalostmi o těch správných okamžicích můžeme z louky Wildwiese zpozorovat sokoly stěhovavé. Tito dravci, považovaní od roku 1972 na území Saského Švýcarska za vyhynulé, jsou od roku 1992 díky znovuosídlovacímu programu opět stálými obyvateli skal Schrammsteine a celého národního parku. Poté, co byli se zavedením nekontrolovaného použití pesticidů sokoli jednou prohlášeni za vyhynulé, se podařilo jejich populaci znovu obnovit a stabilizovat pomocí vypuštění mladých sokolů z chovných stanic. Skalní území Schrammsteine od té doby sokoli pravidelně využívají k hnízdění a jeli v okolí dostatek potravy – představované menším ptactvem – pro výchovu potomstva.
