Hluboké lesy, nedosažitelné skalní věže a stěny, slunečné svahy, vlhké rokle, menší i větší vodní plochy a toky, harmonická kulturní krajina a lidská sídliště – to všechno dohromady tvoří pestrou mozaiku životních prostorů, které se těsně vedle sebe střídají: jedná se o projev rozmanitosti na minimálním prostoru. Mezi krajinami střední Evropy zaujímají Labské pískovce (Českosaské Švýcarsko) zvláštní postavení.
Skalnaté pohoří
Skalnaté pohoří je krajina vzniklá erozní činností a tvořená pískovcovou vrstvou křídového stáří (cenoman). Tato vrstva je výrazně členěná a přes 600 metrů silná. Tato jedinečná skalnatá krajina vznikla erozí Labe a jeho přítoků. Hluboce se zařezávající skalní údolí a rokle s horskou florou a faunou představují skutečné horské prvky, ačkoli krajinu lze podle její nadmořské výšky řadit mezi pahorkatiny.
Klima „vzhůru nohama“
Silné vertikální členění Labských pískovců podmiňuje zajímavou ekologickou zvláštnost: tzv. „klimatickou inverzi“. Ta se projevuje tím, že středoevropské lesní vegetační stupně jsou uspořádány obráceně (vegetační inverze). Rostliny obvyklé ve vysokých výškách zde rostou v hlubokých roklích.
Carola Aussicht / Foto: Archiv Nationalparkverwaltung, H. Riebe
