Jedna krajina – čtyři chráněná území
Na ploše o velikosti asi 700 km2 se po obou březích Labe a zároveň na územích České republiky a Německa rozprostírají Labské pískovce. Zachování jejich přírodních hodnot je úkolem čtyř chráněných území. Zatímco v Německu je Národní park Saské Švýcarsko obklopen stejnojmennou chráněnou krajinnou oblastí, v Čechách na Národní park České Švýcarsko navazuje Chráněná krajinná oblast (CHKO) Labské pískovce.
Národní park České Švýcarsko
Chráněná krajinná oblast Labské pískovce
Chráněná krajinná oblast Labské pískovce v roce svého založení (1972) zaujímala plochu 324 km2. V roce 2000 se její střední část stala národním parkem, nyní je proto rozloha CHKO 245 km2. Nachází se v Ústeckém kraji, její jižní část se rozkládá severně, východně a západně kolem města Děčína, její severní část mezi městem Dolní Poustevna a místní částí Krásné Lípy Kyjov. Cílem a posláním Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce je zachování všech krajinných hodnot, jakými jsou celkový vzhled, regionální zvláštnosti a rozmanitá příroda, stejně tak i vytváření přirozeného životního prostředí. Sídlo správy, které je zároveň i informačním místem chráněné krajinné oblasti, se nachází v Děčíně. Další informační středisko najdeme v Tisé, u vstupu do unikátního tzv. skalního města Tiské stěny.
Společně na cestě k mezinárodnímu parku
Příroda nekončí na lidmi vytvořených, politických hranicích. Není proto divu, že se přírodní fond v obou zemích téměř neliší a Českosaské Švýcarsko je tak jedním celkem vysoké hodnoty pro ochranu přírody i cestovní ruch.
Až do poloviny 15. století byly téměř neprostupné lesy a skály Labských pískovců součástí pohraničního hvozdu Českého království. Chebská smlouva z roku 1459 určila průběh hranice mezi Čechami a Saskem, který se dodnes v podstatě nezměnil. Avšak hranice kontakty a vztahy mezi obyvateli obou zemí nezpřetrhala. Mezi Čechy a Němci vzniklé těsné pouto bylo ve 20. století vystaveno velkým zátěžím a prošlo nejedním zlomem, jejichž ozvěny jsou i přes úspěšné úsilí o sbližování a porozumění, probíhající zejména v době nedávné, slyšitelné do současnosti. Snahy o velkoplošnou přeshraniční ochranu přírody a krajiny sahají až do počátku čtyřicátých let 20. století. Tehdy byla zřízena velkoplošná ochrana toku Labe a jeho blízkého okolí v úseku mezi Litoměřicemi a Riesou (1939/1941). Od druhé poloviny padesátých let stejného století sondovali čeští a saští ochránci přírody spolu s regionálními plánovači možnosti zřízení přeshraniční ochrany přírody a krajiny. Po vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Saské Švýcarsko (Landschaftsschutzgebiet Sächsische Schweiz, 1956) přislíbilo Československo zřízení chráněné krajinné oblasti v Českém Švýcarsku. Měla podél státní hranice přímo navazovat na saskou CHKO. Podařilo se to v roce 1972 vyhlášením Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Mezi jejím vedoucím, Ing. Zdeňkem Řehákem, a okresním zmocněncem pro ochranu přírody v Sebnitz, Dietrichem Grafem, se rozvinul pevný odborný a zároveň i přátelský vztah, jehož příkladu následovali i dobrovolní ochránci přírody. Při slavnostním vyhlášení Národního parku Saské Švýcarsko v roce 1990 oznámil ministr životního prostředí ČSFR Ivan Dejmal záměr zřídit Národní park České Švýcarsko, navazující na příhraniční část právě vyhlašovaného národního parku saského. Národní parky měly přes hranice vedle ochrany nerozdělitelné krajiny také vytvořit most mezi lidmi z Čech a Saska.
Na přelomu tisíciletí se vize dvou přeshraničních národních parků stala skutečností. Změna politické situace po roce 1989 otevřela novou perspektivu pro přeshraniční spolupráci při ochraně přírody Českosaského Švýcarska. Rozvinula se politicky žádoucí, vedoucími správ chráněných území, ing. Wernerem Hentschelem (CHKO Labské pískovce) a Dr. Jürgenem Steinem (Národní park Saské Švýcarsko) intenzivně podporovaná a zaměstnanci obou správ uskutečňovaná stabilní a živá přeshraniční spolupráce čítající vedle široce rozvinuté odborné činnosti i mnohá přátelská setkání. Od samého počátku spočívala spolupráce mezi správami chráněných oblastí v koordinované přeshraniční péči a rozvoji obou národních parků a chráněných krajinných oblastí Českosaského Švýcarska. Tato spolupráce má být navíc podporou setkávání a sbližování obyvatel a návštěvníků z obou stran hranice. Návštěvnická střediska obou národních parků – v Bad Schandau a v Krásné Lípě – jsou prostřednictvím svých různorodých, dvojjazyčných nabídek dalším přínosem v rostoucím porozumění a stoupající četnosti osobních kontaktů v příhraničním regionu. Environmentální výchova správ národních parků k sobě prostřednictvím zkušeností a zážitků s přírodou přivádí děti a mladé lidi z obou zemí.
Zcela zřetelná je pro návštěvníky spolupráce všech správ díky společnému grafickému vzhledu publikací a informačních brožur. Využívají jej i obě organizace zastřešující cestovní ruch v regionu a jasně tak vyjadřují přeshraniční charakter svých činností.
Správám chráněných území Českosaského Švýcarska udělila Federace EUROPARC v říjnu roku 2012 Osvědčení o přeshraniční spolupráci Transboundary Parks. Tento certifikát potvrzuje vysokou úroveň spolupráce mezi správami národních parků České a Saské Švýcarsko a Chráněnou krajinnou oblastí Labské pískovce při péči o jedinečnou přírodu. Základem pro udělení certifikátu je také spolupráce s klíčovými partnery v regionu, zejména s obcemi, sdruženími, spolky a partnery národního parku.